projektový babylon

vysvětlení základních pojmů a náprava dojmů

Proč babylon?

V akkadštině znamenal Babylon "brána boha", v hebrejštině "zmatek" (Bábel).

Každopádně je dnes Babylon symbol pro místo, kde lidé mluví odlišným jazykem.

Nikdy si nebudeme rozumět všichni ve všem, níže však nabízím definice základních pojmů, které se vážou k problematice projektů ve školách. Je to stručné až příkré, ale pro porozumění je méně někdy více.

Projektové myšlení

Specifický způsob analýzy a řešení problémů, který využívá postupy oboru projektového řízení.

Jeho hlavní charakteristiky jsou

  • orientace na konkrétní cíl s vědomím jeho kontextu a smyslu

  • vyvažování odstředivých sil projektového cíle (viz Trojimperativ projektu)

  • dovednost postupného zpřesňování významných hodnot projektu (termíny, zdroje, kvalita)

  • vědomé rozhodování o případných změnách

  • samostatnost a odpovědnost za vyřešení úkolu

  • vědomé budování funkčního vztahu mezi zainteresovanými stranami projektu
    (jeho pracovníci, sponzoři, uživatelé výstupů apod.)

V projektovém myšlení se prolíná řada tzv. Klíčových kompetencí (vlastně všechny).
Aktivuje kreativitu, kritické myšlení, disciplínu, čtenářství, aplikovanou matematiku, využití cizího jazyka ...Trénované projektové myšlení to vše posiluje a zvyšuje šanci pro uplatnění těchto kvalit v reálném životě.

Školní projekty

Jednoznačné vymezení pojmu bude pořádný ořech. Používá je mnoho organizací mnohými (různými) způsoby. Níže pojmenujeme tři z nich, jistě však nejde o konečné číslo.

1) Školní projekty v kurikulární dokumentaci školy

Rámcový vzdělávací program ukládá závaznou strukturu školních vzdělávacích programů, které mají v kap. 2 obsahovat i položku "Dlouhodobé projekty". Školy si zvykly uvádět v této kapitole programy (!), do kterých jsou zapojeni (a kde nepočítají s tím, že v daný čas "projekt" ukončí). Z jejich pohledu je to logický postup, protože aktualizovat školní vzdělávací program po každém ukončeném projektu je dost nepraktické. Normotvůrci tak založili či podpořili slušný pojmový zmatek.

Nabídka podpůrných programů (ovoce, mléko, advokáti, .... cokoliv "do škol") se tomuto slovníku přizpůsobila. Říkají si "projekty". Zpevnila to navíc skutečnost, že jejich činnost je z velké části dotována veřejnými zdroji, které jsou distribuovány formou ... ano, jak jinak ... projektů.

2) Školní projekty jako označení dotace

Další ránu z nemilosti dává Školský zákon. V § 32a věnuje tématu "projekt financovaný z prostředků Evropské unie", kterýžto pojem se v dalším textu stává synonymem pro pojem "projekt" ("předkladatel projektu", "záměr projektu", "uskutečňování projektu" atd.). Kdo má zkušenost s touto formou podpory školám, zejména s její populární odnoží tzv. "šablon" alias "předdefinovaných projektů", ten ví, že se světem skutečných projektů tohle nemá nic společného. Už jen "předdefinovaný projekt" je přece oxymoron. U těchto dotačních titulů jsou obvykle principy projektového řízení pokřiveny, pojmy zmateny a projektová logika mučena (nedostanete penále za nedosažení cíle, za nesplnění monitorovacího indikátoru však ano).

3) Školní projekty jako název pro celoškolní tematické iniciativy

Nejblíže správnému použití pojmu projekt má označení rozmanitých celoškolních snah. Sbíráme víčka od PET lahví pro něčí dobro (ano, to se dělá; ano, dohromady to nedává smysl), slavíme vznik republiky, čistíme les (to už smysl dává). Bývá akcentován přínos (pomoc, podpora, rozvoj, ...), pozornost je upřena na činnosti (sbíráme, evidujeme, píšeme, zasíláme, ...). Menší pozornost bývá poskytnuta tomu nejdůležitějšímu - cíli (díky tomu je většina těchto školních projektů takzvaně úspěšná :)). Nicméně tematické iniciativy jsou skvělou příležitostí pro trénink projektového myšlení. Všichni si je dovedou představit, jsou to poměrně velké akce (na desítky hodin jsou zapojeny zapojeny stovky lidí), týkají se důležitých hodnot.

Jestliže se chce škola vymezit vůči těmto zavádějícím pojetím pojmu Školní projekty, bude možná rozumnější začít používat jiné označení ...například Projekty školy.

Projekty školy

Škola je organizace. Každá organizace provádí projekty. Její ustanovení je projekt. Sepsání školního vzdělávacího programu je projekt. Zavedení pozice školního psychologa je projekt. Zavedení výuky v projektech je také projekt :)

Pro odlišení od zatíženého pojmu "školní projekty" je možné začít používat pojem "projekt/y školy". Dáváte tím najevo, že projekt se odehrává ve Vaší organizaci. Že se liší od rozvojového programu, dotace nebo hurá akce. Že sleduje pro školu významný cíl a tak jej škola považuje za svůj.

Nejlepší způsob jak začít rozvíjet projektové myšlení na škole není nacpat několik projektových pojmů a nástrojů do výuky. Je to naopak soustředěná pozornost vedení a pracovníků školy na správné plánování, provádění a reflexi rozvojových projektů školy. Když bude v mít v této disciplíně jistotu vedení školy, učitelé a další pracovníci, děti do projektového myšlení začnou vplouvat přirozeně. Pozdrav a úsměv se také dá nějak nacpat do záznamu v třídní knize, ale děti si je lépe osvojí, když Vás vidí se usmívat a zdravit.

Projektové dny

Jde o populární aktivitu. Tak populární, že se dostala na seznam podporovaných aktivit "předdefinovaných projektů" MŠMT.

Obvykle jde o něco mimořádného. Nehraje se na zvonění. Na chvíli se zapomene na školní předměty. Děti se potkávají napříč třídami. Učitelé se věnují tématům, která na pedagogických fakultách nestudovali. Do školy přicházejí lidé zvenčí. Hodně se o tom mluví.

To vše vábí projektovou vůní. Obvykle ale jde spíše o parfém než pracovní pot. Cílem je často "zažít něco nového", "škola chvíli jinak", "věnovat se něčemu do hloubky". Fascinace formou, nebo jejími znaky. Projekty ale mají přinášet řešení pro skutečné problémy. To je jejich smysl. Že se při tom překračují hranice každodenních postupů? Že lidé experimentují a dostávají se do nových rolí? Že se neví, jestli všechno proběhne podle plánu a když neproběhne, tak si to snadněji odpustíme? Ano, to všechno k projektům patří. Ale není to jejich podstata.

Cílem projektových dní obvykle není vyřešení skutečného problému. Ještě méně jím bývá zdokonalení se v projektovém myšlení. I tak jsou fajn. Dají se ale využít vždycky o kousek víc.

projektová výuka

Jde o pedagogickou metodu, jejíž primárním cílem je zprostředkovat poznání žáků a studentů. Primárním cílem není osvojení si projektového myšlení. K tomu může dojít ... ale aby šlo o řízenou učitelskou intervenci, je zapotřebí vyčlenit čas v přípravné a reflektivní části výuky ... zvědomit dětem způsob práce a pomoci jim pojmenovat posun, který u nich v projektovém myšlení nastal. Také je zapotřebí správně používat pojmy projektové nauky. V ještě lepším případě vyzvat žáka/třídu, aby si při řešení vyzkoušel/a nějaký konkrétní postup & opět na to nezapomenout při reflexi a (průběžném i závěrečném) hodnocení.

Několik charakteristik, které jsou obvykle projektové výuce připisovány:

  • dítě má zadání, které neobsahuje kompletní popis činností - na nějakou část musí přijít samo

  • žák řeší problém, který má jasnou linku k jeho životu

Několik charakteristik, které jsou často a nesprávně dodávány jako další nutné atributy:

  • výstupem žákova úsilí je nějaký užitečný produkt (ne každý projekt má hmatatelný výstup, některé změny jsou nehmotné - např. snížená hlasitost hovoru ve školní jídelně)

  • děti pracují ve skupinkách (to je sice fajn, ale skupina ještě nemusí být pracovní tým ... projektový tým je pracovní tým)

  • děti vytvářejí něco originálního (pokud je pojmem originální "nové a užitečné", pak fajn. Pokud je za originální považováno "ještě to nedělalo" nebo "je to jiné než jak to mají ostatní", pak to naráží na pojetí projektu jako tvorbu funkčního řešení problému)

  • "nepřednáším od tabule" (nic proti dobrému frontálu, nic proti učitelským inovacím, ale má jít o projekt dětí a ne učitele, který si zkouší nové cesty k pedagogickým cílům) .

výuka v projektech

Projekty s velkým Pé. Název předmětu. Ano, je možné, aby se školní předmět jmenoval Projekty. Stejně jako Matematika.

Stejně jako Matematika budují Projekty specifické postupy myšlení žáků, které jsou přenositelné mezi obory. Není to společenskovědní předmět, není to přírodovědný předmět ... je to předmět, který míří na formy myšlení, nikoliv obsah ... je to předmět ve zvláštní skupině v jaké je např. gramatika, logika nebo ... matematika. Zavedený pedagogický pojem neznám (případně prosím o radu přes formulář).

Jako předmět má mít svou hodinovou dotaci. Učitelé mají mít pokročilejší projektové myšlení než žáci, už při výuce v první třídě by měli umět nejméně to, co by děti měly umět ve třídě deváté.

Má mít i své cíle, svůj obsah a výstupy.

Je jistě možné tento předmět zavést "pankově" a věřit v to, že když dáme dětem a učitelům svobodu, čas a podporu, že to musí přinést nějaké zlepšení. To se může stát. A také se může stát, že se některé děti budou nudit, protože v nich nebude probuzený projektový lídr. Jiné se budou věnovat projektům, které nebudou mít šanci na úspěch ... a ano, chybami se člověk učí, ale stokrát neuspět umoří i projektového osla. Když dětem dáme v první třídě bubínky a xylofon, dvě hodiny týdně "hraní" a učitele bez dovednosti hrát na nástroj, v deváté třídě jistě nějaký posun uvidíme. Věříte, že každé dítě v takovém aranžmá dojde svého maxima?

Výuka v Projektech systematicky cílí na rozvoj projektového myšlení dětí. Výstupy, produkty, změny ... to vše je moc fajn ... ale jsou to pořád jen dlažební kostky cesty za cílem. Ano, na webovkách školy vypadají dobře... stejně jako třeba školní bazén. Je ale důležitý bazén, nebo plavání?

Projekty ve škole

Ufff ... jsme ve finále. "Projekty ve škole" je stav, kdy je přítomno projektové myšlení v práci vedení, učitelů i dětí (případně školské rady, pedagogické rady, metodických a jiných pracovních týmů atp.).

Můžeme učit

  • O projektech

  • V projektech i v Projektech

ale také můžeme žít a pracovat v kultuře, kde jsou problémy řešeny pomocí projektového myšlení.

Ze třetí varianty benefitují všichni. Projektové řízení je realitou všech organizací, které existují díky zájmu jejich klientů o jejich zboží služby. I škole prospívá, když její klienti (vnitřní i vnější, děti, učitelé, rodiče, zřizovatel, ...) věří, že služby poskytované školou mají smysl. I škole prospívá, když je orientována na potřeby svých (vnitřních i vnějších) klientů a dokáže je řešit. A děti, které dýchají vzduch naplněný smyslupnou prací a radostí z výsledků ... budou chtít být součástí těchto úspěchů. Budou na sobě chtít pracovat ... a motivované dítě je přece pedagogický sen :)

Kdybyste si přáli nechat si s něčím z toho pomoct,
jukněte na Nabídku.